Opravdu nám naše bakterie velí?

Lidé vždycky tak nějak tušili, že ve svém těle přechovávají bakterie a doposud jim přisuzovali negativní vlastnosti přenašečů nemocí. Teprve na začátku 20.století se objevily první vědecké práce naznačující nedocenění významu mikrobů osídlující naše tělo a dnes je zkoumání lidského mikrobiomu jednou z nejpopulárnějších oblastí lékařské vědy.

Odhaluje revoluci v chápání fungování našeho těla a vlivu bakterií v našem těle – zatím především našich střev – na naše zdraví.

Ukazuje se, že naši „hosté“ mohou rozhodovat o tom, zda budeme obézní, jestli se budeme léčit s alergií, cukrovkou nebo některým autoimunitním onemocněním. Dokonce, zda budeme mít potíže se svojí psychikou. Ve skutečnosti se ukazuje, že je dnes těžší najít nemoc, která s odchylkami v mikrobiomu nesouvisí. Stále sice ještě neznáme míru, v které změna mikrobiomu tyto nemoci způsobuje, ale propojení s naším zdravím je již jednoznačné.

Mikrobi, kteří nás obývají, zpočátku zcela jistě hledali jen potravu a úkryt, ale pokračující společná evoluce z nich vytvořila nezbytnou součást našeho života. Naše tělo se muselo naučit s nimi spolupracovat. Přežití bakterií závisí na přežití člověka, a vzájemný vztah, aby prospíval oběma stranám, musí být pozitivní.

Mikrobiom se tak stal přímo nezbytnou podmínkou zdraví člověka.

Mikrobi osídlili naše tlusté střevo a živí se z natrávených zbytků naší stravy. Přežití jednotlivých druhů závisí na tom, zda se jim podaří získat více potravy dřív než ostatním.

Během lidské evoluce tak, jak se pozvolna měnil člověk, tak se měnila i jeho strava. Od sesbíraných výhonků a bobulí jsme se přes lov přesunuli k zemědělství. Potravou se nám staly šlechtěné odrůdy ovoce a zeleniny, domestikovaná zvířata a jejich produkty – mléko a vejce. Tomu všemu se mohl pozvolna přizpůsobovat i náš tichý společník – mikrobiom.

Moderní technologie posledních několika desítek let, tedy ve velmi krátkém čase, ale stačily lidstvu přinést nejen nebývalý blahobyt, ale stačily i na to, aby odrovnaly lidskou střevní mikroflóru. V naší civilizaci postupně zesílily 4 hlavní faktory:

spotřeba průmyslově zpracovaných potravin,
nadužívání antibiotik,
nárůst porodů císařským řezem a
pokles počtu kojících matek.

Nejsou to jediné faktory, ale jsou to ty, které mají nejsilnější negativní vliv na osídlení našeho trávicího traktu.

Je ohromné, jak se dokázaly a stále dokáží bakterie přizpůsobit změnám v naší stravě. Konzumuje-li jedinec pravidelně určitý typ jídla, relativně rychle vzroste počet mikrobů, kterým tato strava prospívá. Jiné druhy, které však potřebují jiný druh jídla, mohou být naopak vytlačeny.

Tak se stalo, že mikrobiom našich předků – sběračů a lovců – ustoupil mikrobiomu hamburgerů,hranolků a sladkých limonád.

Rozmanitý, dobře fungující mikrobiom člověka, kterého neohrožovaly žádné civilizační onemocnění, maximálně nějaký tygr, jsme vyměnili za chudý, špatně fungující mikrobiom, který nás již nestačí ochránit před nemocí.

Je to stejné, jako s ekosystémem naší Země. Rozmanitost druhů je důležitá. Chrání systém před zhroucením.

Jenomže to vše špatné, co děláme okolnímu životnímu prostředí, děláme především sami sobě v sobě.

Ztráta rozmanitosti střevního mikrobiomu tak může, a bohužel tomu tak je, nepříznivě ohrozit zdraví svého hostitele.

A aby to nebylo tak jednoduché, neexistuje jen „pravěký“ mikrobiom a „moderní“ mikrobiom. Je tolik druhů mikrobiomů, kolik je na světě lidí. Každý z nás je majitelem unikátního mikrobiomu, jakéhosi vnitřního „otisku prstu“.

Geny jednotlivých mikrobů fungují jako rozšíření našeho vlastního genomu. Máme užitek z genů mikrobů vykonávajících řadu funkcí, které náš genom provádět nemůže, a přitom se tzv. nemusíme o nic starat, nic organizovat.

Tento princip je podstatou přežití – princip symbiózy.

Potrava je bakteriemi natrávena, aby člověk zpětně, díky této chemické reakci, získal kalorie z potravy, kterou by jinak neuměl zpracovat.

Díky takovým bakteriím získal člověk výhodu v přísunu energie, která jak se zdá, už není v moderním světě tolik důležitá. Mikrobiom nám však poskytuje mnoho dalších výhod, které naopak nic na svém významu neztratily. Posiluje nás imunitní systém, pomáhá odhánět patogenní bakterie a reguluje náš metabolismus.

Tyto chemické reakce zaručují, že se náš trávicí trakt po narození dobře vyvine, že náš imunitní systém bude bojovat proti patogenům správně a že náš metabolismus bude udržovat rovnováhu.

Ačkoli nevíme stále o lidském mikrobiomu všechno, už nyní existuje dostatek spolehlivých vědeckých důkazů k tomu, abychom mohli upravovat skladbu naší potravy a životní návyky tak, abychom si zlepšili či přímo navrátili zdraví.

Některé z těchto návodů, tipů a inspirací najdete zde

Chci vám poskytnout souhrn dostupných poznatků vědy a zdravé výživy, které můžete krok za krokem začleňovat do svého života, pozvolna, svým tempem a bez výčitek.
Chci obrátit vaši pozornost správným směrem. Dovnitř, do vašeho těla.
Chci vám přinést inspiraci, kterou budete dál rozvíjet a hledat další cesty a způsoby, jak podpořit svůj mikrobiom a udržet si mládí, zdraví a vitalitu a veselou mysl.