Jak dobře znáte svá prsa?

Neexistuje snad žena, která by nechtěla krásná prsa. Je to nedílná součást našeho sebevědomí, našeho sebevyjádření….

Krásná prsa jsou však především ta zdravá.

A aby byla zdravá, je důležité věnovat jim pravidelnou pozornost.

Jak dobře tedy znáte svá prsa?

Každá žena má potenciál znát své prsy nejlépe a pokud se je navíc naučí správným způsobem vyšetřovat – tzv. samovyšetření prsu, má jedinečnou možnost odhalit změny prsů velmi brzo.

Současně je nutné si přiznat, že to není nejpřesnější způsob diagnostiky onemocnění prsu.

Když se budeme bavit o tom nejhorším nálezu na prsu – rakovině, nádory menší než 10mm jsou většinou nehmatné, a zde má nezastupitelné místo mamografie.

Mamografie je rentgenové vyšetření prsu, provádějící se vestoje na speciálním přístroji zvaném mamograf a nejlepších výsledků dosahuje v průměru u žen starších 45 let .

Tyto velmi malé nálezy dokáže mamografie spolehlivě odhalit, a tím dokáže postižené ženě zvýšit šanci na přežití až na 95% a snížit riziko postižení lymfatických uzlin na 5-10% (zdroj UZIS). Oproti tomu nádory velikosti 20-30mm, což je průměrná velikost nádoru, který si žena dokáže vyhmatat sama, jsou doprovázené postižením lymfatických uzlin častěji a díky tomu mají tyto ženy nižší šanci na přežití téměř o třetinu.

Tím však nechci říci, že samovyšetřování prsu je zbytečné. Právě naopak. Znalost vlastního těla a zájem o něj je důležitou součástí prevence.

Stále se však mezi námi najdou ženy, které věří internetovým hoaxům /podvodným mailům a jiným odborně nepodloženým zprávám a tuto důležitou součást prevence odmítají.

Ženy v České republice mají od roku 2002 jedinečnou možnost využívat screeningového mamografického programu pro vyhledávání karcinomu prsu v populaci, a to z veřejného zdravotního pojištění – tedy bezplatně.

Je dostupný všem ženám od 45 let věku bez omezení horní věkové hranice, a to ve dvouletých intervalech.

To jsou velmi vstřícná kritéria – v ostatních zemích Evropy se často nejedná o screeningové vyšetření, není tedy dostupné všem, anebo je věková hranice pro vyšetření různě omezena. Věková hranice 45 let je z celosvětového hlediska velmi progresivní. Mnohé státy začaly se screeningovým vyšetřením až od 50 let věku a snížení na 45 let teprve zavádí.

Screening je vyšetřování předem definované skupiny lidí za účelem vyhledávání chorob v časných stadiích, kdy pacient ještě nemá potíže a příznaky, za účelem včasného zásahu a snížení úmrtnosti.

 I tak je interval dva roky dlouhý. A zde má právě nezastupitelné místo samovyšetřování prsu eventuálně použití další zobrazovací metody, nejčastěji ultrazvuku, mimo screeningový interval za přímou úhradu pacientkou, i když většina pojišťoven náklady s vyšetřením spojené proplácí zpět.

Ideální preventivní scénář je tedy 1x měsíčně samovyšetření prsou,

1x za rok ultrazvuk prsů, který žena absolvuje jako samoplátce,většinou od 40 let věku

a od 45 let věku 1x za 2 roky mamografie.

Efektivnost a potřebnost mamografického screeningu je potvrzena ze sběru jeho vlastních výsledků. Četnost rakoviny prsů u nás bohužel stále stoupá, a protože stále přesně nevíme, co ji způsobuje a známe jen rizikové faktory, které její vznik urychlují, je důležité ji odhalit ve stadiu co nejčasnějším a nejmenším, a tedy nejlépe léčitelném. A tohle přesně data získaná z mamografických vyšetření ukazují.

Rok od roku se mamografického screeningu účastní více žen, a díky tomu je vyšší záchyt rakoviny ve velmi časných klinických stadiích (ta s velikostí pod 10mm) a i když onemocní více žen, díky tomu neustále klesá úmrtnost na rakovinu prsu – tedy tyto ženy se vyléčí nebo žijí déle než doposud.

A to je přesně to, co od screeningového vyšetření očekáváme.

Dokážeme dokonce statisticky odlišit zda byl karcinom prsu zjištěn náhodně při mamografickém screeningu nebo zda byla žena odeslána k diagnostice s již hmatným nálezem.  České ženy se tak více či méně dobrovolně rozdělily do dvou skupin:

  • na ženy, které se pravidelně účastní preventivního mamografického vyšetření a mezi nimi jsou nádory odhalovány ve velmi časných stádiích - až v 80%, což umožňuje provést operaci, která zachovává prs,
  • druhou skupinou jsou ženy, které se prevenci brání a bohužel u nich jsou časná stadia zjišťována jen ve 30%, proto musí podstoupit náročné odstranění celého prsu nebo i prsů obou a mnohdy se nevyhnou zatěžující chemoterapii nebo radioterapii.

Stále v České republice onemocní kolem 7000 – 7500 žen každý rok a teprve budoucnost ukáže, zda dokážeme tyto smutné počty snížit.

Faktem je, že nejzodpovědnější a nejžádanější formou prevence je tzv. primární prevence (to, co může žena udělat proto, aby zůstala zdravá), tedy odstranění rizikových faktorů ze svého životaTaké je pravda, že s moderními léčebnými postupy a novými léky zachraňujeme více životů.

Podíl mamografie se pak může zdát zanedbatelný nebo zbytečný.

Mnohé české ženy však nemohou nebo nechtějí ze svého života eliminovat všechny rizikové faktory pro vznik rakoviny prsu. Moderní medicína sice léčí, ale ne vždy je na konci vyléčená žena, u které je zachována stejná kvalita dalšího života, kterou netrápí vedlejší účinky léčby, která netrpí změnou svého zevnějšku.

Pak je mamografie jako tzv. sekundární prevence (vyhledávání příznaků)  jednoznačně přínosem.

Proto až vám Váš gynekolog nebo praktický lékař nabídne vyšetření prsů některou ze zobrazovacích metod nebo až vám domů vaše pojišťovna pošle pozvánku na screeningové mamografické vyšetření, neřiďte se tím „co jedna paní povídala“ ale vlastní intuicí a rozumem. Možná si tím zachráníte život!

Komentáře

Přidat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Vaše osobní údaje budou použity pouze pro účely zpracování tohoto komentáře. Zásady zpracování osobních údajů