Menopauza nejsou jen návaly!

I TAK MŮŽE VYPADAT MENOPAUZA!

Menopauza (klimakterium, přechod) je období, kdy dochází k vyhasínání funkce vaječníků a ženy ztrácí menstruační cyklus. Problémy v menopauze však nejsou jen gynekologické. Pohlavní hormony plní v organismu také velké množství jiných funkcí – kontrolují hladinu cholesterolu, krevní tlak, metabolismus cukrů, funkci močového měchýře, obsah vápníku v kostech, psychický stav i libido.

To, co ženě v menopauze chybí je ESTROGEN a jeho nedostatek může vyvolat mnoho nepříjemných obtíží, které mohou vznikat pozvolna nebo se naopak objeví náhle. S délkou menopauzy se potíže také mohou zhoršovat. Menopauza zkrátka dokáže hodně potrápit.

NEJSTE V TOM SAMA. 

Díky lepšímu životnímu standartu se dnes ženy dožívají menopauzy častěji než dřív. Doba, po kterou mohou trpět nepříjemnými obtížemi, je velmi individuální, průměrně činí 4 roky, ale může to být i více než 10 let. Přitom menopauzální změny na organismus ženy udeří srovnatelnou silou jako v těhotenství. Jenže na těhotenství si můžete vzít neschopenku, na menopauzu vám ji nikdo nenapíše.

Udává se, že až 85 % žen v menopauze trpí některým z níže uvedených příznaků tzv. klimakterického syndromu: 

Pokud žena výrazně trpí projevy menopauzy a snižuje se kvalita jejího života, je vhodné zvážit podávání náhradních hormonů – hormonální terapii. 

Hormonální terapie se od antikoncepce liší a v rukou erudovaného lékaře je bezpečnou formou léčby. U antikoncepce musí pilulky zvyšovat hladiny estrogenu nad normu tak, aby došlo k vypnutí vaječníků a žena neotěhotněla. U hormonální terapie naopak pilulky doplňují chybějící estrogeny, protože vaječníky jich už produkují málo.

Ústup tzv. časných projevů menopauzy je většinou v řádu dnů, tzv. střední projevy se upravují do několika týdnů až měsíců. 

Hormony však nejsou kouzelná hůlka. Nevhodný životní styl jejich pozitivní účinek snižuje. Základem prevence kardiovaskulárních chorob je také změna jídelníčku, redukce nadváhy a zákaz kouření.

Faktor času, kdy je hormonální terapie nasazena, hraje podstatnou roli! Do rozjetého vlaku již nenaskočíte! Po dosažení 65 let věku již nejsou pohlavní hormony schopné se správně zapojit do mechanismu ženského těla a hormonální terapii již není vhodné předepisovat.

Složení hormonální terapie se liší podle toho, zda má menopauzální žena dělohu nebo zda z různých důvodů, nejčastěji díky operaci, dělohu nemá. U žen s dělohou se musí podávat kombinace estrogenu s gestagenem, neboť samotný estrogen by způsobil nadměrný růst děložní sliznice a žena by nekontrolovaně krvácela. U žen bez dělohy už není ochranný účinek gestagenu potřebný a těmto ženám se podává estrogen samotný.

Forma hormonální terapie je nejčastěji tabletová, ale existují i speciální náplasti, kožní gely nebo spreje. 

Vyšetření, které by měla žena absolvovat před nasazením hormonální terapie:

Po nasazení hormonální terapie je obvykle zvolen individuální přístup podle odezvy každé jednotlivé ženy. Nezbytným pravidlem je však mamografické vyšetření á 2 roky, které je vhodné doplnit meziročně ultrazvukovým vyšetřením prsů.

Hormonální terapie v současnosti získala mnoho odpůrců, zejména díky závěrům studie WHI (Women’s Health Initiative), která přinesla důkazy o zvýšení rizika vzniku karcinomu prsu a tromboembolických příhod při užívání hormonální terapie, i když výsledky studie byly založeny na souboru žen, které by v podmínkách České republiky nikdy hormonální terapii nedostaly. Do studie bylo zavzato 34 % žen s BMI nad 30, 50 % kuřaček, 5 % diabetiček, 5 % žen se srdeční příhodou. 

Užívání hormonální terapie v délce do 10 let se považuje za bezpečné, poté je vhodné zvážit poměr rizika a prospěchu. 

Více podrobností o prevenci onemocnění prsů se dočtete zde.

Nevhodná je hormonální terapie u žen s anamnézou hluboké žilní trombózy nebo mozkové příhody a také žen se zjištěnou genetickou poruchou krevní srážlivosti tzv. trombofilní mutací.

Hormonální terapie může mít, jako každý lék, také nežádoucí účinky. Nejčastěji se vyskytuje slabé anebo nepravidelné krvácení během prvních 3 měsíců léčby. Mezi přechodné účinky, které mizí během 3-6 měsíců, patří také napětí v prsou, bolest hlavy, žaludeční nevolnost a zadržování tekutin.

Pokud hormonální terapie nemá během maximálně 6 měsíců očekávaný přínos, je správným krokem lékaře zamyslet se nad změnou dávky estrogenu popřípadě gestagenu anebo nad změnou léčebné formy – tabletky vyměnit za náplast apod. Rozhodně to není důvodem k vysazení hormonální terapie, stejně jako není důvodem k vysazení ústup akutních potíží.

Smysl hormonální léčby je mnohem hlubší, než jen zabránit návalům a pocení.

Ženy, které nemohou nebo nechtějí podstupovat hormonální terapii, mají možnost mírnit své potíže i jinak, alternativně. Úlevu poskytne zejména úprava životosprávy – zákaz kouření, omezení kávy a alkoholu, pravidelný pohyb a změna skladby jídelníčku, kterou lze doplnit užíváním doplňků stravy. Ale o tom zase příště 🙂