Jak najít svůj pramen mládí?

Od okamžiku narození začínáme umírat. To je neodvratitelný fakt, který si většina z nás začne uvědomovat až v okamžiku prvních zdravotních obtíží.

Dokud naše tělo funguje bez bolesti a příznaků nemoci, nevěnujeme pozornost svému fyzickému nitru, ale spíše svému zevnějšku. Bohužel s přibývajícím věkem jsme ochotni, pod vlivem reklamy, investovat spíše do „anti-aging“ krémů a pleťových sér, vitamínových a jiných doplňků stravy, než abychom zasáhli do procesu svého stárnutí VČAS A PŘIROZENĚ.

Lidské tělo je na vrcholu svých sil ve 12 letech!

Pokud bychom byli schopni tento stav udržet, žili bychom svůj život více než 1000 let.

Délka lidského života se v minulém století výrazně prodloužila díky očkování, objevu antibiotik a zlepšení hygieny, což omezilo výskyt závažných infekčních onemocnění. Zároveň však došlo s prudkému nárůstu chronických onemocnění jako je obezita, diabetes, astma, autoimunitní onemocnění, kardiovaskulární onemocnění a nemocí mozku jako je Alzheimerova a Parkinsonova choroba a demence.

Ukazuje se, že někde na cestě za lepším a zdravějším životem udělala lidská rasa chybu. Dožíváme se sice vysokého věku, ale více než jednu třetinu života prožijeme nemocní, závislí na užívání léků, čím dál ekonomicky náročnějších, zatěžujících rozpočty jednotlivých států.

Náš boj proti mikrobům přerostl v každodenní používání antimikrobiální ústní vody a čistících prostředků v domácnosti, filtraci vzduchu v obytných prostorách.

Tím však hubíme nejen ty „zlé“, ale bohužel i ty „hodné“ mikroby. Současné normy čistoty a hygieny nepodporují rozvoj prospěšných mikrobů, ale spíše multirezistentních patogenů. Každá další generace má v těle chudší mikrobiom než ta předchozí.  

Pokud tedy jsme nositeli genů zvyšujících pravděpodobnost nádorového onemocnění, pokud rodiče měli rakovinu, ještě to neznamená, že musíme onemocnět rakovinou i my. Platí prostý fakt, že to, jak se chováme, ovlivňuje naše zdraví na několik desítek let dopředu.

Způsobů, jak zpomalit stárnutí existuje několik, například :

Pozitivní působení zdravého a rozmanitého mikrobiomu je již spolehlivě dokázáno a pro zdravé stárnutí jsou důležití mikrobi celého těla. Nejprozkoumanějším mikrobiomem je v současnosti ten střevní – čtete zde.

Jeho vliv byl prokázán nejen ve střevě, ale i mozku, srdci nebo kostech.

Nové studie popírají dřívější domněnky, že všechny části těla řídí mozek. Nyní již víme, že mozek by bez signálů „zespoda“ nefungoval správně. Ve skutečnosti mozek a střevo úzce spolupracují a střevo je dnes považováno za „druhý mozek“.

Jejich vzájemný vztah je označován jako OSA STŘEVO-MOZEK a komunikují spolu nejen pomocí nervových vzruchů, ale i díky produkci nejrůznějších neuropřenašečů a hormonů a do třetice spolu významně ovlivňují fungování imunitního systému.

Na této komunikaci se významně podílejí i naši vlastní střevní mikrobi, a to jak v pozitivním, ale v případě nemoci i v negativním smyslu.

Poznání, jak mikrobi ovlivňují mozek, je velkým krokem kupředu, ke změně vnímání, jak vlastně funguje lidské tělo.

Ukazuje se, že zdravý mikrobiom nám pomáhá udržovat si „nestárnoucí“ mysl, snižuje riziko vzniku demence, Alzheimerovy i Parkinsonovy choroby, byť není známo, zde je jeho vliv přímý nebo nepřímý.

Mozek má v souvislosti s dobrým stavem střeva největší potenciál ke zlepšení, a tím ke zdravému stárnutí. Střevní mikrobiom hraje v procesu stárnutí hlavní roli. Špatně fungující společenství mikrobů nedokáže zabránit vzniku zánětu v těle a pokud působí dlouhodobě, způsobuje syndrom propustného střeva – více zde

Kde tedy hledat pramen mládí?

Jednoznačně u svých mikrobů. Nejpřirozeněji ovlivníme stav našeho mikrobiomu stravou. Nejvhodnější složení našeho jídelníčku sestavíme z kombinace středomořské kuchyně a diety pro snížení vysokého tlaku. Tedy měl by obsahovat převážně rostlinné produkty a omezeno by mělo být maso a nasycené tuky. K prevenci lze používat i probiotické přípravky, a to především poté, co jsme absolvovali antibiotickou léčbu – čtěte zde.

Péči o svůj mozek bychom měli doplnit o pravidelný tělesný pohyb, který podporuje přívod krve do mozku a tím zlepšuje jeho výživu. Důležitý je i dostatek spánku a dopřát si můžeme i kvalitní ranní kávu, která přispěje k pravidelnému vyprazdňování, zabraňuje zácpě a snižuje tak riziko Alzheimerovy i Parkinsonovy choroby.