Sterilizace – antikoncepce navždy.

Tato antikoncepční metoda je u žen často mylně spojena s pocitem, že se ztrátou plodnosti žena přichází i o svou sexualitu. Pro ženy se zdravotními problémy však bývá sterilizace jediným řešením, jak se spolehlivě ochránit před nechtěným či rizikovým otěhotněním. 

Pro vysokou míru spolehlivosti se bezesporu jedná o metodu vhodnou zejména pro stabilní partnerskou dvojici po dosažení plánovaného počtu dětí.

U ženy se provádí postupy, které vedou k zneprůchodnění vejcovodů, a u muže se provádí podvaz chámovodů (semenovodů).

Sterilizace ženy

Sterilizace u ženy se v drtivé většině provádí laparoskopicky, ojediněle laparotomicky (řezem) v celkové anestezii. Technicky se jedná o přerušení vejcovodů, tedy zneprůchodnění, a provádí se podvazem, klipem nebo se jedná o odejmutí vejcovodů tzv. salpingectomii.

V současné době se začíná upřednostňovat úplné odstranění vejcovodů, neboť se v odborných výzkumech ukazuje, že vejcovody mají úzký vztah ke zhoubnému nádoru vaječníku. Zjistilo se, že pouhá sterilizace ženě snižuje až o 30 % riziko tohoto nádoru a odstranění vejcovodu o 60-70 %.

Tento výkon je často mylně zaměňován za kastraci, ale sterilizace není spojena s odstraněním vaječníků, proto nezpůsobuje menopauzu. Žena, pokud má dělohu, dále menstruuje až do doby nástupu fyziologické menopauzy. Sterilizace tedy nijak neovlivňuje produkci hormonů. Zákrok je ale nevratný. Selhání se uvádí mezi 0,05- 0.1% a může nastat v případě, že přerušení vejcovodů nebylo dostatečné. Jediná cesta, jak otěhotnět po provedení sterilizace, je tedy pomocí metod umělého oplodnění – IVF.

I když jde o jednoduchý výkon, vždy je nutné zdůraznit všechna rizika spojená s operací a anestezií. Patří sem alergická reakci na léky podané během anestezie, pooperační trombóza, zánět, poranění orgánů v dutině břišní či krvácení. Při správné předoperační přípravě a pooperační péči se však vyskytují minimálně. Laparoskopická sterilizace je obvykle provedena za hospitalizace, jejíž délka se pohybuje mezi 24-48 hodinami.

Nejčastějším důvodem k provedení sterilizace je opakovaný císařský řez. Jizva na děloze je místo, kde je stěna děložní oslabena a hrozí její prasknutí, které může mít za následek závažné krvácení. Mnoho žen o faktu, že na sterilizaci mají nárok, neví. Řada pracovišť provádí oba výkony současně, což je pro ženy nejšetrnější, protože se vyhnou další operaci. Ideální je, pokud ošetřující gynekolog ženě tuto variantu včas nabídne, aby měla možnost sterilizaci dobře zvážit. Samotná sterilizace provedená během císařského řezu prodlouží dobu operace jen o několik málo minut a na dobu hospitalizace v nemocnici nemá vliv.

---

Za šetrnější způsob, ale proveditelný až s odstupem od porodu, lze považovat tzv. transcervikální obturaci vejcovodů – zaslepení vejcovodů přes děložní čípek, a to díky možnosti provést výkon i bez anestezie. Při této variantě se pomocí hysteroskopu proniká přes kanál děložního čípku do dutiny děložní a do ústí vejcovodů jsou zavedeny spirály Essure, které uzavřou průsvit vejcovodů.

Essure je flexibilní pružinka délky 40mm a průměru 0,8mm, která se po uvolnění ještě roztáhne na průměr 15-20mm. Spirálu tvoří elastické zevní pouzdro z niklu a titanu, ocelové vnitřní pouzdro a polyethylen – tereftalátová vlákna. Zavádí se mezi 7.-14.dnem cyklu. Další 3 měsíce je nutné se pojistit jinou formou antikoncepce a po uplynutí této doby se provádí ověření neprůchodnosti např. ultrazvukem s pomocí kontrastní látky.

Sterilizace muže

Sterilizace muže se provádí pomocí malého chirurgického zákroku tzv. vasektomie, kdy se přeruší chámovod (semenovod), který přivádí spermie z varlat do močové trubice.

Mužská sterilizace je rovněž považována za bezpečný a trvalý způsob antikoncepce, a také zde se nejedná o kastraci. Tělo dál produkuje mužský pohlavní hormon testosteron, takže vasektomie neovlivňuje další sexuální život. Schopnost ejakulace, libido i kvalita erekce, vše zůstává přesně takové jako před vasektomií. Netrpí ani citlivost penisu. Muž může pozorovat jen snížené množství ejakulátu, asi o 40%. Mužská sterilizace je také jednodušší a méně invazivní a s minimem komplikací, než sterilizace ženy. Výkon provádí urolog.

Mezi možná rizika patří infekce rány, pooperační krevní sraženina nebo tvorba granulomu. Granulomy jsou kulovitá tělíska, která si pak muž může nahmatat v místě zákroku a cítit tak určité nepohodlí a diskomfort.

Také se muži často bojí, že se v nich spermie budou hromadit a že se jim tím pádem budou zvětšovat varlata. To je ovšem pověra, spermie se sice chámovodem nedostanou ven, ale samy se po určitém čase rozloží a vstřebají, takže k žádnému zvětšování mužských pohlavních žláz nedochází.

Zákrok se provádí malým řezem na šourku, buď zcela bez šití, nebo jen s jedním stehem. Přerušení se provádí buď tzv. kauterizací elektronožem nebo se část chámovodu v délce asi 1cm odstraní a konce se podvážou. Na tento výkon stačí jen místní anestézie, trvá asi 20 minut a pacient pak může jít hned domů. Bezprostředně po sterilizaci se pouze doporučuje vyhýbat se minimálně dva až tři dny tělesné námaze a nejméně týden nejezdit na kole. Dokonalé neplodnosti se však dosáhne až zhruba po 20- 40 ejakulacích. Do té doby se mohou v ejakulátu vyskytovat živé spermie. Proto je muž po uplynutí této doby pozván na kontrolu obsahu spermií v ejakulátu, a dokud není vzorek naprosto čistý, měl by se s partnerkou chránit ještě jinou formou antikoncepce. Vasektomie je úspěšná, pokud ve dvou po sobě odebraných vzorcích ejakulátu nejsou žádné spermie.

Vasektomie není zákrok, který by byl hrazen zdravotní pojišťovnou. Cena opět záleží na konkrétním pracovišti.

Na rozdíl od žen, lze mužům vrátit plodnost s větším úspěchem, a to pomocí mikrochirurgických metod tzv. vasovasostomie. Úspěšnost je udávána až 76%. Závisí zejména na době, která uplynula od samotného podvazu chámovodů, a pochopitelně i na kvalitě semenné tekutiny v chámovodu v době operace. Jinou možností, jak po vasektomii získat spermie, je podstoupit další operační výkon tzv. TESE – chirurgické získání spermií z varlete, a nebo MESE – mikrochirurgické odsátí spermií z nadvarlete. Tyto výkony obvykle provádí IVF centra. Další možnou cestou je zmrazení spermií ještě před zákrokem, opět cestou některého z IVF center a samozřejmě za platbu. Zmražený ejakulát je pak možné kdykoliv použít k umělému oplodnění.

V posledních letech je možné se setkat s tzv. dočasnou vasektomií, kdy se aplikuje injekčně sterilní polyurethanový nebo silikonový váleček do chámovodu. Ty lze pak také snadněji odstranit.

---

Většímu rozšíření sterilizace jako antikoncepční metody bránila až do roku 2012 legislativa ČR. Do té doby byla sterilizace povolována pouze ze zdravotních důvodů a na splnění podmínek dohlížela tzv. sterilizační komise.

Od 1.dubna 2012 platí nový zákon č.373/2011 Sb. o specifických zdravotních službách, který zrušil ponižující sterilizační komise a ustanovuje, že o sterilizaci ze zdravotních důvodů může požádat každý občan ČR starší 18 let. V tomto případě se jedná o preventivní opatření, které má zabránit vážnému poškození zdraví nebo života ženy v důsledku těhotenství a porodu nebo pokud by hrozilo vážné poškození zdraví nebo života dítěte např. v rámci dědičných vad. V takovém případě je výkon hrazen z prostředků veřejného zdravotního pojištění.

O provedení sterilizace z jiných než zdravotních důvodů (§14) – tedy na přání – může žádat občan starší 21 let, a to na základě „Žádosti o sterilizaci“ podané cestou svého ošetřujícího lékaře. Výkon hradí žadatel. Ceny si určuje každé pracoviště samo, proto se mohou lišit.

Žádost se stává součástí zdravotnické dokumentace, podepisuje se před svědkem a zákrok je proveden nejdříve za 7 dnů při existující zdravotní indikaci a nejdříve za 14 dní při sterilizaci na přání. Bezprostředně před výkonem ještě musí pacient/ka udělit zdravotnickému zařízení provádějícímu výkon „Písemný souhlas s výkonem.“ Sterilizaci občana zbaveného způsobilosti upravuje zvláštní paragraf.