Možná se zdá, že na tuto otázku existuje snadná odpověď a že většina lidí nemá s početím problémy. Existují však páry, kterým se, i přes pravidelný pohlavní styk, nedaří potomka zplodit. Dřívější hranice 2 let „snažení se“ se, s ohledem na zvyšující se výskyt neplodných párů, zkrátila na 1 rok a zajistit komplexní vyšetření a léčbu celého neplodného páru je jistě nutné, ale také platí, že mnohé mohou partneři zvládnout sami, jsou-li poučeni o fyziologických pochodech reprodukce.
Spermie i vajíčko mají nejlepší kvalitu v období plného zdraví a citlivě reagují na nejrůznější vnější toxiny a vnitřní vlivy - nemoci.
SPERMIE jsou choulostivé na nedostatek kyslíku (kouření), poškozují je jedy (alkohol) a především přehřátí šourku (vyhřívané sedačky v autě, horká koupel, intenzivní sport, ale i těsné kalhoty). Škodí i vysoká tělesná teplota při viróze apod. Nebezpečná mohou být krátkovlnná záření jako je rentgenové nebo sváření elektrickým obloukem. Tvorbu spermií brzdí i dlouhodobě působící stres, napětí anebo špatná výživa.
VAJÍČKO může být rovněž ohroženo nejrůznějšími škodlivinami, ale největší vliv na jeho kvalitu má věk ženy. To, že vaječníky ženy jsou kompletně vytvořeny už v zárodečném životě ženy bohužel způsobuje, že zhruba v 35 letech je kapacita jejích vaječníků na 50% a s přibývajícím věkem dále rychle klesá.
Tvorba spermie a jejich dozrávání v mužském těle oproti tomu trvá pouhé 2-3 měsíce, proto se vliv toxinů projeví na snížené kvalitě spermatu až za 6-8 týdnů a stejně dlouho pak trvá, než se po léčbě kvalita semene zase zlepší.
Plodnost je vhodné podporovat především vitamíny, zejména skupiny E, A, D a kyselinou listovou a také dodržováním zásad zdravé životosprávy. K ní patří pestrá strava s dostatkem bílkovin, minerálů a stopových prvků (selen, zinek) s omezením jednoduchých cukrů, tuků a soli.
K oplodnění stačí jediná spermie, když k vajíčku dorazí včas. Vajíčko je však schopno oplodnění pouhých 16 hodin. Volba správného termínu pro oplodnění má tedy ve snaze o těhotenství velký význam.
Lékař umí prokázat ovulaci s poměrně velkou přesností pomocí ultrazvuku, ale prakticky není možné neustále navštěvovat gynekologickou ambulanci. Termín své ovulace si však může každá žena stanovit sama se stejnou přesností na základě sebepozorování a měření tzv. bazálních teplot.
Takto podrobný záznam pomáhá ženě pozorovat své tělo a seznámit se více s jeho funkčností a tedy i zdravím.
Menstruační cyklus není nějaký zkrat v přírodě, která se pomátla a dala jej ženě, aby ji každý měsíc naštvala. Naopak! Menstruace velmi dobře odráží zdravotní stav ženy.
Primárně tato metoda pomáhá sledovat plodnost ženy pomocí rozlišení plodných dnů od neplodných. Vychází z poznatku, že během menstruačního cyklu dochází ke konkrétním změnám na ženském těle, které žena sama na sobě pozoruje a současně si měří bazální teplotu:
Zpočátku, než se žena metodu spolehlivě naučí, je nutné se kontrolovat v průběhu celého menstruačního cyklu, ale až se naučí záznam správně hodnotit, stačí sledovat a měřit své tělo zhruba 10 dnů uprostřed cyklu.
Pro měření je potřeba tzv. bazální teploměr, který rozlišuje teplotu na dvě desetinná místa a záznamový list, kam si žena může teplotu a symptomy zaznamenávat nebo jsou v dnešní době pro záznam menstruačního cyklu běžně rozšířené i různé mobilní aplikace.
Připomenout jednotlivé fáze menstruačního cyklu si můžete zde
1.den cyklu je den, kdy žena začne krvácet pravým menstruačním krvácením tj. červenou krví, a ne jenom slabě špinit.
Menstruace trvá obvykle 3-8 dnů a navazuje na ni předovulační období, během kterého žena vstupuje do plodných dnů. Kromě měření bazální teploty si žena musí začít všímat objevujícího se hlenu.
Běžně si žena může hlenu všimnout na WC, na spodním prádle nebo se prostě jen cítí vlhká. Děložní sekret je mimo plodné období neznatelný, neboť tvoří hustou hlenovou zátku, která uzavírá čípek. Vlivem stoupající hladiny estrogenů se tento hlen začíná rozpouštět a začne být patrný v pochvě. Zprvu je tento sekret hustý, bílý nebo nažloutlý a čím více přibývá estrogenů, tím více se proměňuje až do vzhledu vaječného bílku. Stává se tažným, průzračným, skoro vláknitým až sekret skoro nevidíme, ale zůstává pocit mokra.
Tento sekret nesvědí ani nepálí a příznivě ovlivňuje pohyb spermií. Předovulační hlen dovoluje, aby se spermie dostaly do vnitřních rodidel ve správném předstihu a tam si „počkaly“ na uvolněné vajíčko. Hlen v hrdle děložním představuje pro spermie ideální životní prostředí, přežívají v něm i několik dnů a postupně se uvolňují na cestu vzhůru do dělohy a vejcovodů.
Po ovulaci hlenová zátka opět zhoustne, a tím začíná neplodné období.
Sekretu je nutné si všímat celý den, protože nejdůležitější je poslední vjem určitého dne a ten si zapisujeme. Současně je výhodné, když se první měsíc, kdy se učí žena hlen pozorovat, zdrží pohlavního styku, aby dovedla odlišit očekávaný ovulační hlen od sekrece vzniklé při pohlavním vzrušení anebo semenné tekutiny.
Během plodných dnů, kdy se začne hlenová zátka rozpouštět, začne děložní čípek postupně měknout, otevírat se (lze do něj zasunout špičku prstu) a vytahovat se směrem nahoru, a proto si na něj žena sama dosáhne. Po ovulaci se tonus čípku zase zvyšuje, čípek tuhne a uzavírá se.
Pro zvýšení spolehlivosti je nutné sledování sekretu doplnit ještě měřením bazální teploty. Během noci po několikahodinovém spánku poklesne teplota na svou základní – bazální – hodnotu, závislou jen na vnitřních pochodech ženského organismu. Jedním z faktorů, které významně tuto bazální teplotu ovlivňují, jsou hormonální poměry v těle ženy. Na začátku cyklu má žena teplotu nižší. Díky ovulaci teplota během dvou dnů alespoň o 0,2 stupně Celsia stoupne. Vzestup teploty znamená, že žena ovulovala – z folikulu ve vaječníku se uvolnilo vajíčko a místo něj vzniklo žluté tělísko, které produkuje hormon progesteron, který mimo jiné právě zvyšuje tělesnou teplotu.
Teplotu je pak nutné měřit ještě alespoň 2 dny, aby se žena ujistila, že je teplota stále vyšší a že tedy opravdu nastalo neplodné období. Zvýšená teplota přetrvává 12-16 dnů a pak následuje opět menstruační krvácení. Pokud přetrvává déle, může se jednat o těhotenství.
Teprve s odezníváním hlenu dochází k vzestupu teploty, která je hlavním signálem, že ovulace již proběhla. Ovulaci v našich záznamech zjišťujeme tedy zpětně, a jelikož vajíčko má jen určitý krátký čas (zhruba 16 hodin) schopnost být oplodněno, je nejvhodnější den pro početí den s poslední nejnižší naměřenou teplotou, před jejím vzestupem. Oplodnění tedy usnadní, když se styk soustředí na den vrcholu tvorby hlenu, což je nejčastěji druhý nebo třetí den tzv. hlenového období. Může to být také už první den, když se hlen vyskytuje jen krátce. Sperma je navíc nejkvalitnější po 3-4 denní pohlavní abstinenci, kdy je ho více a obsahuje i více spermií, proto je žádoucí vyhnout se na několik dnů pohlavnímu styku a počkat s ním až na uvedený optimální den.
Všechny ženy nemají stejně dlouhé cykly. Mladé ženy mají zpravidla delší cykly a starší ženy kratší. Tak může být třeba ovulace 18.den u dlouhého cyklu a naopak už 8.den u ženy s krátkým cyklem. U velmi krátkého cyklu může hlenové období zdánlivě chybět. Pokud však došlo k nárůstu bazální teploty, nechybí, ale je překryto výtokem po doznívající menstruaci.
Některé ženy mohou být natolik citlivé, že vnímají i neurčitou bolest na jedné straně podbřišku – tzv. ovulační bolest, která provází napětí z rostoucího folikulu na povrchu vaječníku, který těsně před ovulací dosahuje velikosti 20-22 mm a lze ho vidět i při ultrazvukovém vyšetření. Po uvolnění vajíčka nepříjemná bolest sama vymizí.
Odlišný průběh, chybění hlenu nebo výskyt jiných druhů výtoku signalizuje nějakou hormonální poruchu nebo zánět či jiné onemocnění, které vždy musí posoudit gynekolog!